Návrat k přírodě aneb proč konzumovat BIOpotraviny
S výrazem BIO se v posledních letech setkáváme bezmála na každém kroku. Biokosmetika, biobavlna, biopalivo, biotechnologie a samozřejmě biopotraviny. A právě poslední z uvedených výrazů nás zajímá. Na téma biopotravin (někdy také označovaných jako organické potraviny) se za posledních 20 let diskutovalo snad na všech myslitelných úrovních. Přesto se lze často setkat se svérázným názorem, že se jedná jen o dražší stravovací alternativu pro vegany a vegetariány. Tak to ale samozřejmě není. Jak samotný výraz „bio“ naznačuje, jedná se prostě o potraviny, které jsou vyrobeny, vypěstovány či zpracovány bez použití chemie. Pojďme se spolu podívat na nejzajímavější biopotraviny rostlinného původu.
BIOsmršť od firmy Nutrisslim
Hledáte-li špičkové rostlinné doplňky stravy v biokvalitě, neměli byste přehlédnout výrobky slovinského výrobce Nutrisslim. V ucelené řadě biopotravin pod obchodní značkou Nature’s Finest naleznete několik opravdu pozoruhodných výrobků.
Prvním z nich je Moringa, která u nás dosud patří mezi méně známé biopotraviny. Tato původně himálajská rostlina se díky svým výborným nutričním parametrům postupně rozšířila na celý indický subkontinent a do Afriky. Prášek z listů Moringy je plný minerálů, vitamínů a proteinů a je oblíbený zejména pro svou mimořádnou výživnost. Ideálním způsobem konzumace je rozmíchání prášku do smoothie nebo vylepšení chuti snídaňových cereálií. Moringa je totiž vynikající antioxidační a protizánětlivou biopotravinou, která obsahuje sedmkrát více vitamínu C než pomeranč a desetkrát více draslíku než banány. I to bylo jedním z důvodů, proč se Moringa začala před lety využívat ve formě výživového doplňku stravy při boji proti hladomoru v Africe, Indii, na Haiti a v dalších regionech. Optimální denní dávka u zdravého dospělého by se měla pohybovat mezi 10-12 g, což odpovídá jedné polévkové lžíci. Je však rozumné začít s výrazně menším množstvím a podle reakce organismu v průběhu 30-45 dní postupně přidávat, až na denní hodnotu uvedenou výše.
O příznivém vlivu kořene rostliny Ashwagandha už jste možná četli či slyšeli. Tato rostlina se už po 3 tisíciletí využívá v tradiční ajurvédské, indické či persko-arabské „unani“ medicíně. Ashwagandha obsahuje látky, které mohou mimo jiné pomoci pro zklidnění organismu, zlepšení činnosti imunitního systému či omezení vzniku otoku a zánětu. Název Ashwagandha je sice poněkud krkolomný ale poradíme vám, jak si ho lépe zapamatovat. Rozložte si slovo foneticky na dvě části: ašva - ganda. A jen tak na okraj – volně přeloženo ze Sanskritu to znamená „koňská vůně“. Jako parfém na první rande by tedy výtažek z Ashwagandhy zřejmě nebyl úplně ideální, ale užívat prášek z této blahodárné rostliny ve formě doplňku stravy, je pro zdraví organismu rozhodně přínosné. Dávkování Ashwagandhy je velmi individuální a záleží na konkrétním medicínském důvodu, který vás vede k její konzumaci. Zatímco při snaze o snížení úzkosti či potlačení zánětlivého onemocnění stačí konzumovat i relativně nízkou denní dávku (0,5 – 1 g), hodláte-li užívat Ashwagandhu na podporu plodnosti, tedy kvůli podpoře reprodukčního zdraví, měli byste užívat alespoň 5 g (menší čajovou lžičku) bio extraktu denně, a to po dobu nejméně 3 měsíců.
Kdo má rád čaj, zejména ten zelený, už se jistě setkal s výrazem Matcha (čti mača). Jedná se o formu zeleného čaje, která se tradičně zpracovává do podoby jemného prášku mletím mezi žulovými kameny. Podle dochovaných záznamů se zelený čaj pil v Číně už od roku 2737 před naším letopočtem. Odsud se tento pozoruhodný nápoj dostal do Japonska. A právě tam se v oblasti Udži, prefektuře Kjótó, začal pěstovat speciální zelený čaj se silnými antioxidačními účinky, který dnes známe pod názvem Matcha. Jeho kouzlo spočívá ve způsobu pěstování, respektive sklizně. Čtyři týdny před sklizní farmáři pokryjí celou čajovou plantáž plachtami, které propouštějí jen zhruba 10 % denního světla. Tento postup spustí u čajových rostlin takřka explozi produkce chlorofylu v listech. A právě to činí z Matcha prášku bioprodukt, pro který se oprávněně vžil název super-potravina. Chlorofylu jsou totiž připisovány prokazatelně příznivé zdravotní vlastnosti, mezi které patří pozitivní vliv na detoxikaci jater, hojení ran či na ochranu pokožky. Chlorofyl navíc působí silně protizánětlivě, funguje jako stimulant červených krvinek a urychluje vstřebávání kyslíku do buněk, čímž přispívá i k prevenci rakoviny.
Spirulina je bezpochyby nutričně zcela nejhodnotnější rostlinou a další super-potravinou se kterou vás chceme seznámit. Jedná se o modrozelenou sladkovodní řasu, která obsahuje snadno vstřebatelné základní živiny a fytoživiny. Je mimořádně bohatá na minerální látky i vitamíny a často se používá jako výživový doplněk při dietních omezeních či redukování hmotnosti. Její vlastnosti jsou natolik pozoruhodné, že ji NASA zařadila na první místo mezi potraviny vhodné pro cestování vesmírem. Spirulina je bohatým zdrojem beta-karotenu (patnáctkrát lepším než mrkev) a má velmi vysoký obsah přírodních bílkovin, obsahujících 18 z 22 nejdůležitějších aminokyselin. Bohatý obsah přírodního železa a kyseliny listové navíc pomáhá zvýšit hladinu hemoglobinu v krvi a podle mnoha opakovaně ověřovaných studií je až šedesátkrát vstřebatelnější než železo podávané ve formě běžného doplňku stravy. Kromě toho je Spirulina skvělým prostředkem proti svalové ztuhlosti či tělesné slabosti související se změnami ročních období. U Spiruliny je však naprosto klíčové, aby pocházela z důvěryhodného zdroje, tedy z plně kontrolovaného prostředí. Výrobkům, které jsou nabízeny bez příslušné certifikace a bez označení „bio“ (potvrzeného příslušným symbolem na obalu výrobku), se obloukem vyhněte. Hrozí u nich extrémně vysoké riziko kontaminace toxickými mikrocystiny, které způsobují závažné zdravotní potíže. Denní dávka Spiruliny by neměla přesáhnout 3 gramy (půl čajové lžičky) a měla by být rozložena do několika menších dávek v průběhu dne.
Reishi Mushroom, česky zvaná Lesklokorka lesklá (také vám připadá, že autor českého názvu byl poněkud nenápaditý?), je vzácná houba, která se už od doby před Kristem pěstuje v Číně a Japonsku, kde ji přezdívají „houba věčného mládí“. Prášek z této pozoruhodné houby přispívá ke zvýšení přirozené obranyschopnosti organismu, lepší funkci imunitního a oběhového systému a snížení hladiny „zlého“ LDL cholesterolu. Protože chutná poměrně neutrálně, můžete ho rozmíchat ve svém oblíbeném nápoji, nebo přidat do některého z teplých, či studených pokrmů. Doporučená maximální denní dávka nebyla dosud explicitně stanovena, ale s ohledem na hmotnost, pohlaví a zdravotní stav platí, že lze konzumovat přibližně 3–6 gramů (půl až celou čajovou lžičku) denně.
Peruánský ženšen – tak se někdy říká kořenu rostliny Maca. Vyjmenovat všechny léčivé účinky připisované této tradiční rostlině by vydalo na samostatný odstavec. Zmiňme proto nejčastěji citované přínosy, mezi které patří zejména pozitivní vliv na hormonální rovnováhu a sexuální funkce u žen i mužů. Kromě toho bývá Maca popisována jako vynikající přírodní alternativa k anabolickým steroidům. Nutrisslim využil jedinečných vlastností tohoto kořene bohatého na živiny, vitamíny, minerály či mastné kyseliny a vymyslel brilantní způsob, jak tuto rostlinu zařadit do jídelníčku. Smíchal jemný prášek z Maca s kokosovým cukrem a kakaem (vše samozřejmě ve špičkové biokvalitě) a vytvořil úžasnou směs plnou antioxidantů, kterou nazval Macaccino. Stačí ji zalít horkou vodou a vznikne vynikající nápoj, který je báječnou zdravou alternativou ke kávě či čaji.
Chia semínka v biokvalitě od Nutrisslimu obsahují vysoké množství minerálů (zejména vápníku), vitamínů a antioxidantů a patří mezi přirozené zdroje omega-3 nenasycených mastných kyselin. Mezi často zmiňované zdravotní přínosy Chia semínek (neboli semen šalvěje hispánské) patří schopnost dočasně snížit vysoký krevní tlak a podpůrný vliv při léčbě diabetu druhého typu. Chia semínka jsou bohatá na vlákninu a díky tomu navozují pocit sytosti, což sekundárně pomáhá při redukci hmotnosti. Kromě toho Chia semínka efektivně vážou vodu a chrání tak tělo před dehydratací. S jejich konzumací to ale nepřežeňte. Přiměřená denní dávka je relativně malá a neměla by překročit 1-2 polévkové lžíce. Větší množství by vám mohlo způsobit potíže s plynatostí, nadměrnou činnost nervového systému či obtíže při usínání. Chia semínka nejsou vhodná pro osoby se poruchou činnosti slinivky či žlučníku a vyhnout by jim raději měly i těhotné ženy a kojící matky.
Nejspíš vás trochu překvapí, co je posledním z bioproduktů od firmy Nutrisslim, který vám chceme představit. Název totiž zní vskutku chemicky, ačkoli se jedná o produkt ryze přírodního původu. Řeč je o Erythritolu. Jedná se náhradní, avšak nikoli umělé sladidlo. Erythritol je vlastně alkoholovým cukrem, získávaným z glukózy, tedy hroznového cukru. Lze ho nalézt i v běžných potravinách, například hruškách, melounech, a také v potravinách obsahujících kvasinky. V těle se neštěpí, nevstřebává a velice rychle se absorbuje v tenkém střevě. Odtud se vylučuje v de-facto nezměněné podobě, což z něj činí ideální sladidlo pro diabetiky prvního i druhého typu.
Cože, vy opravdu chcete vědět o biopotravinách více?
Pokud jste se při čtení článku „prokousali“ až sem, máme z toho radost, neboť optimisticky předpokládáme, že patříte mezi čtenáře, kteří dokáží ještě trochu těch informací o biopotravinách snést. Pojďme si tedy společně položit několik jednoduchých otázek, které nám pomohou se v celé „bio-logice“ zorientovat. Víme, kdy a jak lze výraz BIO oprávněně použít? Jak biopotraviny definuje legislativa? A nejdůležitější otázka ze všech – má vůbec smysl biopotraviny vyhledávat a zařazovat do jídelníčku?
Co mají společného biopotraviny, biomechanika a biorytmus
Zřejmě vás nepřekvapí, že výrazy uvedené v titulku tohoto odstavce vycházejí z identického logického principu, tedy tzv. slovní složeniny, kde přidáním předložky „bio“ k významově prioritnímu výrazu vznikne novotvar, přesněji definující zamýšlený význam slova. Pro čtenáře lingvisty můžeme dodat, že se jedná o výraz řeckého původu, který se prostřednictvím latiny a postupným přejímáním z jazyka do jazyka dostal až do našeho slovníku. BIO volně přeloženo znamená živý, přírodní či přirozený. A na tomto jednoduchém principu je založena celá logika a podstata biopotravin. Výraz BIO pro označení potravin je totiž možno použít výhradně při splnění příslušných legislativních norem, jejichž porušení může být přísně postihováno. Výrazem biopotravina lze tedy označovat výhradně produkt ekologického zemědělství, vyrobený v souladu se zákonem o ekologickém zemědělství a nařízením Rady Evropské unie o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Podstatou celého konceptu je používání jen takových primárních surovin, u kterých v celém procesu zajištěno dodržování přísných, specificky stanovených podmínek, bez použití chemie, genetické modifikace, pesticidů, herbicidů, růstových hormonů, antibiotik či jiných aditivních látek, založených na jiném než ryze přírodním původu.
Proč biopotraviny nevybírat očima aneb zapeklitý chuťový paradox
Jak se biopotraviny stávají běžnou součástí našich životů, pomalu se proměňuje náš pohled na četnost, vhodnost a přiměřenost jejich konzumace. Úsměvným faktem je, že ne každá biopotravina vypadá na pohled stejně lákavě jako její „běžná“ alternativa. Jako typický příklad může sloužit zelenina. Hodnotíte-li pouze vizuální dojem, zřejmě se vám bude více líbit veliká a šťavnatě působící paprika, která vypadá barevně i tvarově dokonale (a jejíž růst byl podpořen průmyslovými chemikáliemi) než její „nevlastní sestra“, paprika v biokvalitě, která často nevypadá ani zdaleka tak opulentně. V tomto konkrétním případě je za atraktivnějším vzhledem papriky kromě herbicidů, pesticidů a dalších chemikálií hlavně obyčejná voda. Ta má výrazně větší podíl na hmotnosti takové papriky, než jak je tomu u papriky v biokvalitě. Za své peníze si tak v případě bio papriky kupujete skutečně 100% papriku, zatímco v případě té chemií „nadopované“ varianty si pořídíte hlavně hodně vody s paprikovou příchutí.
Zelenina v biokvalitě, stejně jako ovoce či jiné potraviny, totiž mají proti svým „neBIO“ konkurentům kromě zdravotního hlediska i jednu opravdu zásadní výhodu – chutnají totiž přesně tak, jak mají. Potíž je v tom, že většina z nás si za uplynulá desetiletí zvykla na chuť chemií modifikovaných potravin natolik, že už nám dnes připadá jako „ta správná“. Kromě toho jsme se naučili, že potraviny, ať už ovoce, zelenina, nebo třeba masné výrobky, mají relativně dlouhou trvanlivost. To však u biopotravin neplatí. Doba spotřeby u nich bývá obvykle kratší, a to z logického důvodu – nenajdete v nich chemii, která dokáže průmyslově produkované potravinové výrobky udržet dlouho poživatelné. Mají tedy biopotraviny smysl? Jednoznačně ano. Platí to zejména u ovoce a zeleniny (obzvlášť u jablek, hroznů, jahod, hrušek, broskví, třešní, papriky, okurek, fazolí, listového salátu, kapusty, brambor, špenátu či celeru) a také u některých speciálních potravin a rostlinných doplňků stravy. Teď si ale udělejme malou historickou odbočku, která s tématem biopotravin přímo souvisí.
BIO-NEBIO aneb potravinový turbo efekt druhé světové války
V době před vypuknutím nejhoršího válečného konfliktu v dějinách lidstva – druhé světové války, bylo možno o naprosté většině potravin hovořit jako o biopotravinách, respektive potravinách organických. S chemickou modifikací některých potravin se sice experimentovalo už dříve, ale právě 2. světová válka znamenala nevídaně rychlý vývoj v oblasti pěstování plodin, chovu dobytka, drůbeže a v neposlední řadě ve způsobech úpravy potravin. Pro potřeby vojska bylo totiž nezbytně nutné připravit enormní množství trvanlivých potravin, a to hodně rychle. Průkopníky v tomto ohledu se překvapivě nestali vynalézaví Němci, jak byste možná čekali, ale Američané. Ti byli během velmi krátké doby schopni vyvinout a dodat své armádě kompletní stravu, a to relativně pestrou a z nutričního pohledu překvapivě vyváženou. Je však nade vší pochybnost zřejmé, že bez masivní dávky chemie se to neobešlo. Američané v tomto ohledu nastavili zcela nová měřítka a svět se na další desítky let „zamiloval“ do anorganických potravin, potravinových náhražek a způsobů pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a úprav potravin, které upřednostňovaly cenu a rychlost před zdravím a přirozeností. Ke cti Američanů je však třeba zmínit, že právě v Kalifornii vznikla v 60.letech minulého století v rámci hnutí hippies iniciativa za znovuobnovení ekologického přístupu k výrobě potravin. Tato činnost hippíků sice nebyla tak široce popularizována jako jejich roztomilý programový trojboj „sex, drogy a vzdor“, ale právě tam začal pomalý nástup ve změně přístupu k potravinám, který můžeme ve zvýšené míře pozorovat i dnes.
Rozdíl mezi urychlovačem částic a urychlovačem růstu paprik
O smysluplnosti konzumace některých druhů ovoce a zeleniny v biokvalitě už jsme si pověděli. Biokvalita je u zmiňovaných potravin sice vykoupena vyšší cenou, ale i to je do určité míry relativní. Koupíte-li si například 1 kilogram zmiňovaných paprik v biokvalitě a odečte-li z hmotnosti průmyslově pěstovaných „obyčejných paprik“ uměle navýšený obsah vody, vyjde vás kilogram bio paprik takřka nastejno. Váš organismus ale změnu zaznamená. Značná část alergických reakcí na potraviny či nemocí způsobených konzumací nevhodné stravy, je totiž přímo či nepřímo způsobena přidávanými hormony, urychlovači růstu (ne, opravdu žádná souvislost s urychlovačem částic), zkrátka vlivem chemie, která by v ideálním případě nikdy neměla mít s potravinami nic společného. Až se tedy příště budete rozhodovat, zda koupit přiměřené množství poctivé bio zeleniny od farmáře na trhu nebo si v diskontní prodejně nacpat igelitku načančanou zeleninou, která do obchodu putovala přes půl světa, zkuste se rozhodnout správně. Aniž bychom se chtěli pouštět do přehnané eko-agitace, zamyslete se prosím, zda by nebylo přece jen rozumnější podpořit místní pěstitele, namísto anonymních korporátních gigantů. Volba je jen na vás, ale ať už zvolíte jakýkoli přístup, myslete na to, že zdraví máte jen jedno.
Na závěr si shrňme to nejdůležitější. Konzumace biopotravin neboli organických potravin má nezpochybnitelný smysl. K tomuto jednoznačnému závěru stačí dva hlavní důvody. Při jejich konzumaci nezatěžujeme tělo škodlivými balastními látkami a zároveň tak pomáháme v kriticky důležitém procesu – dlouhodobé ekologické udržitelnosti potravinářské výroby.
Zařadit do jídelníčku rostlinné doplňky stravy v biokvalitě není okázalým gestem, kterým bychom měli předvádět svému okolí, že to se zdravým životním stylem myslíme vážně. Jedná se o chytré a uvážlivé rozhodnutí, které nám může pomoci harmonizovat zažívání a jednoduchým způsobem, jak přirozeně dodat tělu všechny nezbytné živiny, vitamíny a minerály. Zároveň je to cesta, jak postupně zbavit tělo zátěže v podobě chemicky modifikovaných potravin. Stačí začít. Postupně a pomalu. Vrátit se k tomu, co nám nabízí sama příroda. Je to bez přehánění to nejlepší, co svému tělu můžete dopřát.
Nikdy ale prosím nezapomínejte, že konzumace jakýchkoli doplňků stravy, a to ani těch v biokvalitě, nenahrazuje pestrou, vyváženou stravu a pravidelný pohyb.
Všechny rostlinné bioprodukty značky Nature’s Finest od firmy Nutrisslim najdete zde.
Michael Anděl
DAFIT® Team
Zřeknutíse odpovědnosti:
Články zveřejněné na webu DAFIT.cz nebo sociálních sítích či jiných veřejně dostupných platformách mají výhradně informativní charakter, v žádném případě nemají za cíl nahrazovat odbornou lékařskou pomoc, neslouží jako návod k medikaci, úpravě medikace, ani nevyzývají ke konkrétnímu způsobu léčby či jakékoli změně v přístupu k péči o zdraví, vyžadující odbornou zdravotní péči. Doplňky stravy, vitamíny a/nebo minerály nenahrazují pestrou a vyváženou stravu, zdravý životní styl ani kvalifikovanou lékařskou péči či pomoc.